Srpen podle čínské medicíny

Srpen - tělesná termoregulace

Slunečný, teplý, až horký měsíc srpen - představující dovolenou, relaxaci, létem provoněné teplé večery, kdy se tak příjemně sedí s přáteli venku na zahrádkách. Měsíc srpen představuje také pohyb venku a vyvrcholení léta. I těmito slovy by se dal popsat měsíc srpen. Na jeho sklonku pomalu nastává období sklizně a hojnosti. Veškeré dary přírody jsou nám všem plně k dispozici.

V měsíci srpnu stále vládne element ohně, jež bude pomalu postupně přecházet do zemitějšího elementu – elementu země. Barvou tohoto žhavého měsíce je červená až rudá. Značí vášnivé emoce a živočišný temperament, jež se pomaloučku začnou zklidňovat do zemité úrovně, vyznačující se oranžovými a žlutými barvami. Tyto barvy značí tolik uklidňující harmonii a rovnováhu nejen těla, ale také duše. A stejně jako v minulém měsíci červenci, tak i v srpnu není v ohrožení pouze jeden jediný orgán (tak jako v jiných měsících), ale v ohrožení se ocitá celý tělesný systém, především termoregulace našich těl.

Jak rozpoznat naši tělesnou rovnováhu – zda-li je v pořádku, či ne? Jak ji opět správně nastavit?

Během dne tělesná lidská teplota vždy mírně kolísá. Pohybuje se v rozpětí od 35,8 °C do 37,3 °C. Toto kolísání je závislé nejenom na denní době, ale i na vnějších teplotních vlivech. V praxi to znamená, že v letních měsících je teplota lidského těla vyšší, zatímco v zimních měsících zase nižší. Každopádně průměrná teplota zaručuje perfektní fungování veškerých tělesných orgánů, systémů a potřebných reakcí. Při tělesné termoregulaci jsou rozeznatelné dva typy – nervové a hormonální. Nervový typ způsobuje pocení, případně třes a za hormonálním typem stojí hormony štítné žlázy a nadledvinek. 

Termoregulační problémy mohou být jak vnitřní, tak i vnější. Za vnitřní jsou považovány faktory, jako jsou nadbytek, či nedostatečnost – onemocnění těla. Vnějšími faktory myslíme teplo, chlad či fyzickou aktivitu. V případě, že tělesná teplota klesne pod 35°C, znamená to, že je tělo podchlazené. Naopak přehřátí těla se vyznačuje teplotou vyšší jak 37 °C. Velký vliv na takovéto stavy má tělesná obranyschopnost v rámci jakéhokoliv onemocnění, anebo je to dáno vlivem vnějších horkých teplot. Tyto výkyvy jsou přímo příznačné právě pro měsíc srpen, kdy na jeho začátku se tělo daleko více přehřívá, než kdy jindy, zatímco na jeho konci může být člověku klidně i zima.

Jak tedy rozpoznat, že něco není v pořádku? Základní pravidlo pro rozpoznání zní – necítíme se tak nějak ve své kůži. Člověk může zažít pár dnů, kdy je takzvaně v pohodě, ale záhy ho rozklepe třeba zimnice. V ten moment máme chuť se zahrabat pod deku, navléknout teplé ponožky a uvařit si teplý čaj. Někdy je nám tak slabo, že je nám až na omdlení, motá se nám hlava, nepřirozeně se potíme nebo nás bolí hlava. V některých případech dochází až ke zvracení či poruchám vědomí. Spousta lidí si řekne, že na něho něco leze, protože příznaky jsou shodné například s chřipkou. Ale to je omyl. V případě, že je nám velké horko, dává nám tímto naše tělo najevo, že potřebuje okamžitě ochladit a to nejenom na úrovni fyzické, ale i psychické.

V mnoha případech je ale nutné počítat i s takovou možností, že s výkyvy tělesné teploty nejsou spjaty ani vnitřní, ani vnější fyzické faktory, ale že se jedná pouze o projev našeho duševního rozpoložení. Ti jedinci, jež trápí věčný, či častý pocit zimy, by se měli zamyslet nad takovou obyčejnou věcí, jako je radost, příjemné situace a osoby. Zřejmě ji postrádají a proto by ji měli začít urychleně hledat. Je opravdu potřeba začít si více věřit. Začít věřit svým emocím, které nás (ať chceme nebo nechceme) tak nějak přirozeně vedou a navádějí po naší cestě životem. Lidé, kteří pro změnu jsou neustále „rozhicovaní,“

což obnáší časté pocení, neustále zvýšenou teplotu a pocit horkosti v těle, ti by se měli zastavit, pořádně se nadechnout a při výdechu ze sebe vypustit veškeré emoce hněvu, zlosti, vzteku, či napětí. Je potřeba doslova zatlačit na pilu svých životních událostí. Je potřeba se naučit dávat věcem volný průběh. Je potřeba se naučit radovat i z maličkostí. Je potřeba být klidný nejenom v lásce k sobě samému, ale i k okolnímu světu.

K takovéto životní rovnováze a k správné termoregulaci významně napomáhá otužování. Střídavé sprchování teplou a studenou vodou a i v létě saunování, udělá s termoregulací pravé divy. Samozřejmostí je i pohyb. Využijte každičké příležitosti a jděte ven. Natahujte do sebe tolik potřebnou letní energii. Hýbejte se, sportujte, dovádějte, klidně i tancujte a to tak, co vám síly stačí. 

V případě přehřátí se na slunci, je potřeba tělo zklidnit v nějaké chladné, či klimatizované místnosti a v tichu a klidu zrelaxovat. Samozřejmostí je příjem dostatku tekutin. Za ideální osvěžení v parném měsíci srpnu se jeví pití vody (pozor, ne ledové). Vynikající jsou také jakékoliv ovocné, či zeleninové šťávy. Vhodné je i použití aroma olejů, jako je máta, citron, levandule či verbena.

Potraviny, napomáhající udržení termoregulačního systému v rovnováze

Potřebný relax je nutné dodržovat v každém ročním období. Ale o měsících červenci a srpnu to platí dvojnásob. V těchto dvou žhavých, letních měsících je potřeba se naučit naše těla přirozeně ochladit a dopřát jim již zmiňovaný potřebný relax. Zejména v těchto měsících je více nežli důležité odlehčit jídelníček a začít konzumovat vše, co je čerstvé, případně lehce tepelně upravené. Zařaďte proto do svého jídelníčku zeleninu a ovoce a to v míře více nežli hojné. Nejideálnější jsou produkty lokální, jež mají tu vlastnost, že nás přirozeně ochladí. Doslova vynikající s úžasnými výsledky, jsou červené, či oranžové melouny. V těsném závěsu za nimi následují citrusy, letní jablka, ostružiny, maliny, broskve, všemožné ovocné smoothie a šťávy. Co se zeleniny týká, hlavní prim hrají cukety, lilky, okurky, rajčata, brokolice, květák, syrová petržel, ředkvičky, mořské řasy, čekanka, fazolky, špenát, zelený salát a samozřejmě veškeré kombinace v podobě jejich šťáv.

Při velmi parných dnech jsou velmi vhodné zakysané mléčné výrobky a to v podobě kozího kefíru anebo kvalitního domácího jogurtu. Vhodně ochlazující jsou i obiloviny, jako jsou jáhly, ječmen, žito. Vynikající a hlavně odlehčující je rýže a kukuřice. Z luštěnin jmenujte hlavně sóju, mungo fazolky a klíčky.

Co se masa týká, je lepší ho v těchto horkých měsících úplně vynechat. Daleko vhodnější je si v podvečer připravit lehce stravitelnou rybu anebo mořské plody. Dále je také potřeba hlídat si dostatek minerálů – sodík, vápník, hořčík, zinek a draslík.

Doslova až hystericky je potřeba hlídat si pitný režim. Jak již bylo zmíněno, doporučuje se hlavně pití holé vody, případně ochucenou citronem a mátou či ovocem. Pokud patříte mezi milovníky čajů, potom sáhněte po mátovém, kopřivovém, meduňkovém, šalvějovém, zeleném anebo rooibos.

Pamatovat se musí především na fakt, že termoregulace těla je také velmi úzce spjatá s činností jater a lymfatického systému. Proto nesmíme zapomínat ani na tento fakt a dopřát si alespoň občas čaje, jež mají za úkol je posílit. Ideální jsou také lymfatické masáže.

Rada na závěr? Dopřávejte si co nejvíc volna a užívejte kouzelných a teplých letních dnů.